Reklama

Začínáme s mikrokontroléry ATxmega – Hardwarové prostředky

Úvod

Pokud jste se rozhodli mikrokontroléry ATxmega vyzkoušet, tak vás čeká rozhodnutí, na jakém hardwaru budete své první programy testovat.

Popis

K dispozici máte v podstatě tři varianty. Ta nejméně pracná a nejvíce nákladná je pořídit nějakou vývojovou desku. Atmel jich nabízí hned několik.

Tyto vývojové desky si sebou nesou relativně bohatou výbavu (displeje, čidla, RAM) a nejsou zrovna nejlevnější (okolo 1000 kč). Vybavení s řadou periferií vám v mnohém ulehčí práci, ale také vám ji může komplikovat v situaci, kdy periferie (například displej nebo čidlo) obsazuje piny, které plánujete využívat jinak. Přirozeně existuje ještě mnoho dalších komerčních vývojových desek pro tuto platformu, tak je tedy možné že najdete nějakou další, která vám bude vyhovovat.

Další variantou je využít nějakého návrhu vývojové desky z internetu.
Například:

Pokud si vystačíte s minimalistickým designem nebo se vám nechce utrácet peníze, tak si můžete vývojovou desku vyrobit sami. Návrh jednoduché varianty najdete v odkazu pod článkem. Na desku jsem vybral ATxmega32E5, protože jde o jednu z nejlevnějších a nejmenších (co do počtu pinů) variant a přesto je vybavena vším zajímavým (snad jen kromě USB). Dále na desce najdete programovací rozhraní, stabilizátor napětí, krystal a jako bonus ještě externí referenci pro A/D a D/A převodníky. Přirozeně, pokud něco z toho nevyužijete, tak to nemusíte ani osazovat. Vývody mikrokontroléru tvoří jednoduché pájecí body 2×2 mm. To se může zdát na první pohled nepraktické. Navíc mnozí z vás jsou možná ještě zbrklí a představa, že budete muset káblíky “zdlouhavě” pájet vám nevoní. Pak vám přirozeně nic nebrání desku upravit a pájecí body nahradit otvory pro konektorové hřebínky. Ale já doporučuji volit řešení s pájecími body. Protože čas strávený hledáním “uvolněného” káblíku zdaleka převyšuje těch pár minut navíc potřebných k jeho připájení. Jednoduchou desku můžete vidět na následujícím obrázku Obr. 1.

 
Obr. 1: Jednoduchá vývojová deska pro Atxmega32E5 (nebo také 8E5 a 16E5)

Obr. 1: Jednoduchá vývojová deska pro Atxmega32E5 (nebo také 8E5 a 16E5)

 

Jako stabilizátor napětí je použit obvod 78L33 (v pouzdře SO8) a můžeme ho označit za nutnou součást desky. Ti, kteří potřebují, tak mohou osadit desku krystalem o potřebné frekvenci (i když, jak v příštích dílech uvidíte, tak nebude volba frekvence až moc důležitá). Uživatelé A/D a D/A převodníků, kterým nebude stačit interní napěťová reference, tak mohou osadit externí referenci v podobě obvodu TL431 (v pouzdře SO8), kterou mohu doporučit. Kromě samotného mikrokontroléru už stačí doplnit jen pár kondenzátorů, programovací konektor a je hotovo. Osazenou desku (bez krystalu) můžete vidět Obr. 2. U napěťové reference je osazen rezistor o hodnotě 150 Ω. Jeho hodnota záleží na tom, jaký proud plánujete z reference odebírat. S tímto rezistorem lze spolehlivě odebírat proud větší jak 4 mA. Na několik pájecích bodů je z regulátoru vyvedeno výstupní napětí 3.3 V. Vstupní napětí modulu je omezeno možnostmi stabilizátoru 78L33. Vstupní napětí nesmí překročit hodnotu 30 V. Protékající proud nemůže být větší jak 100 mA a přirozeně ho nesmíte přehřát (tedy nezatěžovat více jak 1 W). Zmiňuji to hlavně pro případ, že byste chtěli napájet třeba LCD displej s podsvícením a podobně. Napájecí napětí pro regulátor by správně mělo být větší jak 5.3V, ale při menším proudovém zatížení stabilizuje už i od hodnoty 5 V. Návrh v programu Eagle si můžete stáhnout na konci příspěvku.

 
Obr. 2: Jednoduchá vývojová deska pro Atxmega32E5 (nebo také 8E5 a 16E5 )

Obr. 2: Jednoduchá vývojová deska pro Atxmega32E5 (nebo také 8E5 a 16E5 )

 

 
Obr. 3: Jednoduchá vývojová deska pro Atxmega32E5 (nebo také 8E5 a 16E5 )

Obr. 3: Jednoduchá vývojová deska pro Atxmega32E5 (nebo také 8E5 a 16E5 )

 

 
Obr. 4: Osazení vývojové desky pro Atxmega32E5 (nebo také 8E5 a 16E5 )

Obr. 4: Osazení vývojové desky pro Atxmega32E5 (nebo také 8E5 a 16E5 )

 

V příštím díle se zaměříme na výběr programátoru.

 
 
Autor: Michal Dudka
 
 

Download “ATxmegaKitDPS” ATxmegaKitPCB.zip – Downloaded 30 times – 63 kB

Jiné příspěvky v kategorii:

 
Začínáme s mikrokontroléry ATxmega – Úvod
Začínáme s mikrokontroléry ATxmega – Programátory a “debuggery” NEJEN pro ATXmegy
 
Tajned facebook
 

Za případné chyby v textu, ve zdrojovém kódě, nebo ve schématickém zapojení se omlouváme.
AUTOŘI NEBEROU ŽÁDNOU ODPOVĚDNOST ZA PŘÍPADNÉ ÚJMY NA ZDRAVÍ ČI MAJETKU.